Současný stav a význam rozšiřování ekologického zemědělství v České republice
Ekologické zemědělství v České republice zaznamenalo v posledních letech významný růst, který mapují jak data Ministerstva zemědělství, tak i hodnocení profesních svazů jako PRO-BIO. Podle posledních statistik z roku 2023 je zhruba 15,7 % z celkové zemědělské půdy obhospodařováno ekologickým způsobem. Tento trend je součástí širšího evropského pohybu, kdy EU klade důraz na udržitelné formy hospodaření s půdou a kvalitu potravin. V přepočtu to znamená přes 558 tisíc hektarů půdy, z čehož výraznou část tvoří trvalé travnaté porosty – louky a pastviny, jež představují asi 80 % ploch ekologického zemědělství v ČR.
Ekologické zemědělství přitom není pouze otázkou zemědělských ploch či nových metod pěstování. Má zásadní dopad na celkový stav životního prostředí, biodiverzitu a kvalitu potravin, které spotřebitelé vyhledávají. Společnosti jako Sonnentor, Amylon nebo Biofarma Sasov významně přispívají k nabídce bio potravin, jež splňují náročné ekologické standardy.
Mezinárodní tlak, ale také zájem domácích spotřebitelů o produkty z ekologického zemědělství, vedou i k rozvoji zpracovatelských a odbytných kanálů. Pro zemědělce však stále představuje výzvu zajistit nejen vysokou kvalitu produkce, ale také konkurenceschopnost na trhu a ekonomickou rentabilitu celé produkce.
Role státu v podpoře trhu ekologického zemědělství a rozšíření pěstebních ploch
Jak zdůraznila Kateřina Urbánková ze svazu PRO-BIO, současná politika státu nepřináší dostatečnou podporu ekologickým zemědělcům, a to přesto, že Česko má potenciál dosáhnout cíle Evropské unie, tedy aby čtvrtina zemědělské půdy byla do roku 2030 obhospodařována ekologicky. Podpora by podle ní neměla zůstat pouze na úrovni dotací, ale stát by měl aktivně rozvíjet zejména odbytové a zpracovatelské kanály.
Příkladem, jak může vypadat efektivní státní politika, je Dánsko. V Kodani totiž 90 % potravin ve veřejném stravování – školách, školkách nebo nemocnicích – pochází z ekologického zemědělství. Taková politika vytváří stabilní odběr i trh, který zemědělcům přináší jistotu. V České republice by podobný model mohl zahrnovat například začleňování biopotravin, jako jsou těstoviny nebo pekárenské výrobky, do školního stravování. Firmy jako Biopekárna Zemanka nebo Šmajstrla by mohly výrazně přispět k naplnění těchto potřeb s produkty z ekologických surovin.
V rámci státní politiky je také důležité zajistit dostatečné financování výzkumu a poradenství, aby zemědělci měli přístup k nejnovějším poznatkům a technologiím. Technologie a inovace jsou klíčem k udržení konkurenceschopnosti a zvýšení výnosů bez narušení ekologických principů.
Výzvy rozšiřování orné půdy v ekologickém zemědělství a potřeba technologické podpory
Velkou výzvou zůstává rozšiřování orné půdy v režimu ekologického zemědělství. Statistiky ukazují, že zatímco podíl trvalých travnatých porostů se od roku 2005 prakticky nemění, plocha obdělávané orné půdy v ekologickém režimu meziročně roste přibližně o deset procent. V roce 2021 činila ekologická orná půda kolem 103 tisíc hektarů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2010.
Proč je však podpora orné půdy ekologickému zemědělství nedostatečná? Hlavním faktorem jsou současné nízké ceny komodit, které snižují rentabilitu ekologické produkce z orné půdy. Přitom práh vstupu do ekologického zemědělství je finančně náročnější než u konvenčního zemědělství.
Podpora nákupu moderních technologií a vybavení by mohla zemědělcům výrazně usnadnit a zefektivnit přechod na ekologické postupy. Do hry vstupují také technologické startupy a inovativní firmy jako Country Life nebo Biomineral, které přinášejí nové metody pro udržitelnou produkci, například v oblasti regenerativního zemědělství.
Bez silnější a proaktivní státní podpory by se mohlo stát, že podíl ekologicky obdělávané orné půdy bude stagnovat nebo dokonce klesat. Důležité je také motivovat různé skupiny zemědělců, včetně zelinářů, aby do ekologického systému vstupovali.
Význam zapojení ekologických potravin do veřejného stravování a spotřebitelská poptávka
Jednou z hlavních cest, jak podpořit ekologické zemědělství, je zvýšení spotřeby biopotravin v rámci veřejného stravování. Jak již bylo zmíněno, model, kdy veřejné instituce preferují bio produkty, je důležitým nástrojem tvorby stabilního trhu. Čeští pěstitelé jsou schopni vyprodukovat velmi kvalitní plodiny, které by mohly uspokojit potřeby škol, nemocnic či dalších veřejných zařízení.
Spotřebitelský trh v ČR postupně roste a je podporován i díky vzdělávacím iniciativám sdružených organizací jako PRO-BIO, které propojují zemědělce, zpracovatele a konzumenty bio potravin. Zároveň značky jako Natu a Ekofarma Rybník demonstrují, že ekologická farmářská výroba může být nejen udržitelná, ale také ekonomicky životaschopná.
Zásadní je také integrace ekologických produktů do běžného životního stylu obyvatel ČR, což lze účinně dosáhnout spuštěním kampaní na podporu bio potravin i v rámci supermarketů a dalších maloobchodních sítí.
Závěry a výhledy s ohledem na dotační a rozvojovou politiku státu
Pro širší rozvoj ekologického zemědělství v České republice je nezbytné, aby stát nejen pokračoval v dotační podpoře, ale především inovoval přístup k rozvoji trhu a zpracovatelských kapacit. Podpora by měla být komplexní a zahrnovat finanční pomoc při nákupu biotechnologií, rozvoj biozemědělských mlýnů a pekáren a také zajištění silnější odbytové základny.
Svaz ekologických zemědělců i další aktéři v oboru, například Roman Rozsypal a jeho iniciativy, volají po státní strategii, která by zároveň podporovala ekologické zemědělce v jejich každodenní práci i v modernizaci jejich podniků.
Podpora ekologického zemědělství přináší nejen ekologické a zdravotní benefity, ale zajišťuje i dlouhodobou ekonomickou udržitelnost zemědělství v ČR. Efektivní koordinace mezi veřejným sektorem a podnikatelskými subjekty, jako jsou Biofarma Sasov či Biopekárna Zemanka, zajistí, že bude možné naplnit evropské cíle v ekologickém zemědělství a přitom zachovat konkurenceschopnost českých farmářů na rozvíjejícím se trhu.
