Nová opatření veterinární správy a jejich dopad na domácí chovy prasat
V roce 2025 čelí domácí chovy prasat na Slovensku a v České republice výrazným změnám, které vyvolaly značný zmatek mezi chovateli. Státní veterinární a potravinová správa (ŠVPS) zavedla nová mimořádná opatření, která upravují systém registrace a poskytování informací o takzvaných „D chovech“. Tyto chovy dříve sloužily jako forma domácího odchovu prasat pro vlastní spotřebu bez přísných kontrol, které jsou běžné u komerčních velkochovů. Přijatá opatření ale tuto strukturu mění zásadním způsobem a vyvolávají otázky ohledně budoucnosti těchto tradičních domácích chovů.
Podle nového usnesení musí být každý chov prasat, který chce svůj chov nadále rozvíjet, registrován jako komerční chov. Alternativou je ponechat „D chov“ pouze jako prostor pro přechod prasat z komerčního chovu k rychlému porážení, a to do 24 hodin od přesunu. Tento krok měl především zabránit nelegálnímu držení prasat bez řádných záznamů, což je zásadní z hlediska kontroly afrického moru prasat (AMP).
V praxi to znamená, že domácí chovatelé, kteří si předtím mohli doma chovat případně i více jedinců prasat, nyní stojí před dilematem, zda budou plnit náročné administrativní a veterinární požadavky určené spíše pro velké komerční farmy, nebo raději ukončí chov. Významná část chovatelů to vnímá jako konec tradice domácích zabíjaček, jež byla přirozenou součástí mnoha rodin zejména na venkově.
Například Jaroslav Karahuta, bývalý předseda Výboru pro půdohospodářství a životní prostředí, otevřeně kritizuje rozhodnutí veterinární správy, které považuje za chaotické a nekoncepční. Podle něj tato změna znamená definitivní konec stovky let trvající tradice domácího chovu prasat a s tím i ztrátu neodmyslitelné části venkovského života.
Na druhé straně však stojí argumentace veterinární správy, že nové nařízení je odpovědí na požadavky Evropské komise, která již v roce 2019 zrušila výjimky umožňující držení prasete v domácím chovu bez odpovídající registrace. Audity EK zjistily nedostatečné evidování prasat v „D chovech“, což výrazně komplikovalo sledování potenciálních ohnisek AMP. Z tohoto důvodu je nutné přísné evidování stavu chovů a kontrola přes centrální evidenci hospodářských zvířat (CEHZ).

Administrativní změny registrace „D chovů“ a jejich praktické důsledky
Přeregistrace „D chovů“ představuje pro chovatele zásadní administrativní zátěž, která může být velmi komplikovaná, zvláště pro ty, kdo se tímto způsobem živí či ho praktikují jako doplněk venkovského života. Od 1. září 2024 je povinnost preregistrovat „D chov“ na komerční farmu, pokud chovatel plánuje chovat prasata déle, než aby je za 24 hodin po přesunu porazil.
Toto nové pravidlo znamená, že chovatelé musí plnit povinnosti, které jsou tradičně spojovány s velkými farmami. Patří sem například pravidelná elektronická evidence, povinnost označování zvířat, pravidelné hlášení o stavu chovu a podléhání veterinární kontrole, kterou vykonávají inspektoři Státní veterinární správy.
Pro mnoho drobných chovatelů představuje tento režim významnou zátěž nejen časovou, ale i finanční. Registrace komerčního chovu je totiž spojena s poplatkem, který činí 10 eur, a dále s odpovědností plnit související zákonné povinnosti, jak je uvedeno v zákoně č. 39/2007 Sb. o veterinární péči.
Kritici nové úpravy varují, že tato komplikovanost povede k tomu, že část chovatelů buď své prasata okamžitě zabije, anebo bude provozovat chov ilegálně, což by mohlo zvýšit riziko šíření různých nákaz. Tento argument je podporován i faktem, že evidenční systém „D chovů“ podle dosavadních zjištění zaznamenal několik případů držení většího počtu prasat, než bylo legální.
Příkladem jsou údaje plemenářských služeb, podle kterých ke konci minulého roku existovalo téměř 30 tisíc registrovaných „D chovů“, přičemž aktivních bylo přibližně 4 500. Ročně počet prasat přecházejících na „D chovy“ klesá – v roce 2024 to bylo něco přes 4 000 kusů, což je výrazný pokles oproti předchozím letům. Tento trend může být zvýrazněn právě novým režimem registrací a přísnějšími požadavky na chovatele.
Africký mor prasat a jeho vliv na regulace domácích chovů
Africký mor prasat (AMP) představuje jednu z největších hrozeb pro chovy prasat nejen ve střední Evropě, ale i ve světě. Proto také státní orgány neustále zdůrazňují důležitost přísného sledování stavu chovů a důsledného boje proti této vysoce nakažlivé chorobě. V Česku i na Slovensku probíhají preventivní veterinární kontroly, které mají minimalizovat riziko šíření AMP v domácích i velkochovech.
Veterináři pravidelně testují uhynulá prasata i divočáky, jak ve zlikvidovaných ohniscích, tak v oblastech s vyšším rizikem. Ve Zlínském kraji například už loni preventivně vyšetřili na africký mor přes 70 uhynulých prasat, ani u jednoho z nich nebyla choroba potvrzena. Tento přístup je součástí širší strategie na ochranu prasat v komerčních a domácích chovech.
Na ochranu proti AMP složky veterinární správy nasadily i kontroly neregistrovaných chovů, zejména v regionech, kde je potvrzen výskyt nákazy. Do těchto oblastí patří například zlínský okres, kde bylo nařízeno porážet prasata, aby se zabránilo dalšímu šíření moru.
Ten, kdo si pořizuje prase na domácí chov, by měl být především dobře informován o pravidlech biologické bezpečnosti. Ministerstvo zemědělství i veterinární správa vyzývají chovatele k důslednému dodržování hygienických opatření a hlášení jakýchkoli podezřelých případů. Boj proti AMP je totiž klíčový nejen pro zachování zdraví zvířat, ale i pro udržení životaschopnosti chovů a stabilitu trhu s vepřovým masem.
Reakce zemědělců, chovatelských organizací a průmyslových subjektů
Změny v legislativě a způsobu registrace „D chovů“ vyvolaly vlnu reakcí mezi zemědělci i odbornou veřejností. Na jedné straně jsme svědky obav z drastického omezování tradičního způsobu chovu domácích prasat, na straně druhé zaznívají hlasy, které potvrzují nezbytnost těchto opatření pro dotažení boje s AMP.
Organizace jako Agrofert, Chovservis, Selgen a další významné hráče na trhu s chovatelskými potřebami a veterinárními službami, vyjadřují podporu modernizaci systému a zdůrazňují potřebu odborné přípravy chovatelů, která pomůže přechodní fázi zvládnout. Například Agrokomplex pravidelně pořádá semináře a workshopy věnované tématu domácích chovů, bezpečnosti a novým legislativním požadavkům.
Zemědělec a Zemspol upozorňují na potřebu lepší komunikace mezi státní správou a chovateli, aby se předešlo informačnímu chaosu a nedorozuměním. Vetagro a NutriVet zase přinášejí na trh nové doplňky a produkty, které podpoří zdraví a imunitu zvířat, což je v současné situaci klíčové.
V tomto kontextu je také potřeba zmínit Mikrop Čebín, technologickou firmu vyvíjející moderní systémy pro sledování a řízení chovů, které by mohly výrazně zjednodušit administrativu a monitoring stavu zvířat, a tím snížit i zátěž pro chovatele.
Celkově tedy zůstává situace doma v chovech prasat složitá, ale existuje většinová shoda o tom, že výzvy je nutné řešit koordinovaně, s jasnými pravidly a za podpory všech zainteresovaných subjektů na trhu i ve státní správě.
Budoucnost domácích chovů prasat v kontextu nových pravidel a legislativy
Jak bude vypadat budoucnost domácích chovů prasat pod vlivem nových regulací? Názory jsou rozdělené. Jedna skupina vidí v těchto změnách příležitost pro zkvalitnění a profesionalizaci i malých chovů, které tak budou lépe připraveny na boj s nákazami a ve větší míře budou schopny splňovat veterinární normy a požadavky trhu.
Oponenti však varují, že přísné požadavky, byrokratická zátěž a spojení s poplatky ve výsledku povedou k úpadku domácích chovů. Mnozí chovatelé, zvláště starší lidé a ti z venkovských oblastí, nebudou ochotni nebo schopni přejít na nový systém, což může znamenat konec tradičních venkovských zabíjaček a neoficiálních malých chovů.
Vliv na to má i nepřehlednost a nedostatečná komunikace ohledně pravidel. Některá obecní nebo regionální pracoviště veterinární správy publikují různé pokyny, které mohou být někdy i protichůdné. Tento stav vyvolává mezi chovateli nejistotu a nedůvěru vůči státním orgánům.
Firmy z oboru, jako Agrofert, Chovservis a další, nabízejí řešení pro digitalizaci chovů, automatické hlášení a další moderní metody, které by postupně mohly umožnit snadnější adaptaci na nové podmínky. To však vyžaduje čas a investice, které nemusí být pro všechny chovatele dostupné.
Klíčovým faktorem bude proto vzdělávání chovatelů a podpora přechodu na nové systémy formou poradenství, finančních dotací a technické asistence. Také důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti a systému kontroly chovů je nezbytné k ochraně chovů před nákazami a k zachování trhů s kvalitním vepřovým masem.